Balance Management
Autorem Balance Management je český psycholog z Krnova - Jiří Šimonek, který vyšel z barvového testu švýcarského psychoterapeuta Maxe Lüschera a spojil ho se slovními asociacemi. Tím získal možnost rozšířit snímek energicko-somatického systému (barvy) o mentálně- sociální systém (slova). Spojením barev a slov dochází k barvově-slovním asociacím, díky kterým postupně získáváme obraz – psychologický snímek. Validita metody je zjištěna velkým množstvím již nasnímaných osob a využitím moderních metod programování a výpočetní techniky, blíže na www.camethod.com
Metoda je jednak prostředkem k mapování stavu konkrétních skupin či jednotlivců – tedy prostředkem diagnostiky, ale také prostředkem získávání nových obecných poznatků o funkci lidské psychiky o dynamice skupin. Předností poznatků získaných Balance Management je, že jsou aktuální a vystihují podstatu věci teď a tady, proto jsou zpětně využitelné v praxi. Balance Management dokáže identifikovat rizikové chování dříve, než se projeví a tudíž umožňuje zavést preventivní opatření a předejít problémům. Získané informace mohou být startovní čárou pro změnu. Po čase je možné účinnost změny posoudit a porovnat stav před změnou a po ní.
Výhody využití Balance Management:
Metoda je pro klienta nenáročná a přesto umožňuje poznání, které by jiným způsobem nebylo možné nebo by bylo časově náročné. Výsledky Balance Management poskytují informace nejen o tom, co je zjevné, ale i o tom, co je skryté. Snímek dokáže přehledně a jasně odhalit, co se aktuálně ve vědomí děje a to nezávisle na subjektivní výpovědi.
Metoda je aplikovatelná jak pro jednotlivce, tak pro celé skupiny, takže umožňuje rozlišit vlivy skupiny či jednotlivce při vzájemné interakci, což odpovídá běžné realitě.
Jedná se o jedinečnou metodu mapování skupinové dynamiky v různých oblastech společenského života (v pracovní sféře, ve sportu, školství apod.)
Metoda umožňuje adresně zodpovědět otázky zadavatele a flexibilně vyhovět jeho požadavkům. To se týká využití metody v organizacích, kde je možné sestavit vlastní snímací modul, (podkladová slova, ke kterým snímané osoby zaujímají postoje), ve kterém budou zahrnuty oblasti z reálného života profesní skupiny.
Předností této metody je nemožnost záměrně ovlivnit výsledek, vyjma obran před testováním, které lze identifikovat a zohlednit při interpretaci.
Metoda, která se používá v ČR je standardizována na vzorku současné české populace. Více na www.camethod.com
Jak probíhá snímání:
Metoda je určena pro všechny generace od nejmladších dětí až po seniory, takže se není čeho bát, zvládne ji téměř každý. Navíc ji můžete využít v klidu domova. Podmínkou je zajistit si internetové připojení. Poté zadat adresu a vyplnit kód. Následně se vám otevře úvodní stránka, po vyplnění identifikačních údajů budete pokračovat prostudováním instrukcí a pak můžete začít. Nejdříve seřadíte osm barev podle toho, jak se vám líbí, od nejhezčí po tu nejméně sympatickou. V dalším kroku budete přiřazovat vždy tři barvy k jednotlivým slovům, těch je okolo sta, proto je dobré si vyhradit půl hodiny času. Konkrétní realizaci provedete jednoduše „naklikáním“ výběru barev do počítače
Grafologie
Grafologie je věda o písemném projevu. Písemný projev, stejně tak jako například chůze, je výsledkem výrazového pohybu, který je řízený centrálním nervovým systémem. Psaní je psychomotorickou dovedností, kterou můžeme realizovat pouze prostřednictvím našeho těla – biologického základu, ale nikoli bez řízení - nervovým systémem. Nervový systém je biologickým základem pro náš duševní život. Jeho kvalita je daná z části vrozenými vlastnostmi, z části se kultivuje v průběhu života – výchovou a životní zkušeností. Z toho důvodu neexistují dva pisatelé, kteří by měli zcela shodný rukopis.
Aby se akt psaní mohl realizovat, musí pisatel vynaložit energii v konkrétním čase, což se děje za určitých okolností – podmínek. Z toho je zřejmé, že na výsledek psaní má vliv konkrétní situace. Odlišní pisatelé mají v konkrétním okamžiku jinou míru energie – vitality, jinou motivaci, duševní rozpoložení a také jsou ovlivněni jinými podněty z vnějšku – tím co slyší (např. rušivé podněty, které mohou způsobovat stres při psaní), vidí (např. psaní bez brýlí, bez kterých špatně vidí), cítí (např. zima, strach). Nezanedbatelnou roli v situačních podmínkách hraje i to, jakou pozici pisatel zaujímá – zda píše ve stoje či v sedě, na pevné podložce nebo například za jízdy autem apod..
Všechny tyto okolnosti se mohou vzájemně prolínat. Proto grafolog musí mít základní vědomosti z psychologie, sociologie a biologie, ale také musí mít praktické zkušenosti s tím, jak mohou mechanické podmínky psaní rukopis ovlivnit. Pouze na základě syntézy poznatků o podmíněnosti výrazového pohybu psaní může grafolog dospět k závěru.
Grafologie zkoumá zákonitosti psacího pohybu, vychází ze znalostí vztahu mezi výsledkem psacího pohybu a tím, co se na vzniku jeho specifického obrazu podílí. Experimentálně byly získány poznatky, které lze využít při forenzním zkoumání za účelem posuzování identity pisatele sporného a srovnávacího rukopisu. Právě díky potřebě řešit úkol posouzení identity dvou rukopisů se začala utvářet v průběhu historického vývoje humanitních věd také věda o písemném projevu – grafologie, více na www.komoraexpertu.eu
„ Grafologie představuje jednu z odborných psychologických fundovaných služeb, která může být využita pro účely vyšetřování trestné činnosti. Z kriminalistického hlediska lze rozlišit dvě základní situace, ve kterých může grafologické zkoumání účinně napomoci vyšetřování případu:
1. grafologické zkoumání kritického a srovnávacího vzorku ručního písma za účelem identifikace autorství. Jde o zodpovězení otázky, zda kritický a srovnávací rukopisný materiál pochází od jednoho a téhož pisatele. K vyžádání takového expertního stanoviska může dojít např. v souvislosti se zkoumáním platnosti závěti, v souvislosti s různými podvody založenými na podvržených rukopisných písemnostech apod.
2. grafologické zkoumání ručního písma za účelem psychologického posouzení osobnosti pisatele. Produktem expertního zkoumání je v tomto případě psychologický závěr o osobnosti autora.“
(Čírtková, Kriminální psychologie, Eurounion, s.r.o. 1889:161).
Dalším odvětvím grafologie se stalo posuzování osobnostních rysů pisatele. Lidé začali shromažďovat informace o charakteristikách znaků v písmu a hledat jejich spojitosti s osobností pisatele. Tak se objevila další možnost, jak využít poznatky o psaném projevu a to při posuzování osobnostních vlastností pisatele, podobně jako v některých psychologických projektivních technikách, které analyzují například kresebný projev.
Zkoumání písemného projevu začíná pozorováním, příjmem informací a jejich zpracováním, které realizuje subjekt - grafolog. Na rozdíl od laika, grafolog příjem a vyhodnocení informací uskutečňuje určitým způsobem, na základě znalostí obecných zákonitostí a principů, které lze opakovaně aplikovat, takže jsou z části nezávislé na osobě, která je využívá. Postupy jsou pouze z části nezávislé na osobě zpracovatelů proto, že osobnost zpracovatele je individualitou, má vlastní zkušenosti, způsob a kvalitu smyslového vnímání, způsob uvažování, takže závěry posudku nesou osobitý punc konkrétního zpracovatele a mohou se v nuancích od sebe lišit, stejně tak, jako tomu je například v psychologických posudcích.
